Dominantou náměstí Míru v centru Zlína je budova radnice, která patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám města. První zmínky o radnici sahají až do roku 1569. Tehdy sloužila nejen jako sídlo městské správy, ale i jako zájezdní hostinec. V roce 1586 prošla přestavbou v renesančním stylu, který jí dodal reprezentativní vzhled. Budovu však v roce 1921 zcela zničil rozsáhlý požár.
Současná podoba radnice pochází z roku 1924 a jejím autorem je architekt František Lýdie Gahura – pozdější dvorní architekt Tomáše Bati a hlavní tvůrce urbanistického plánu Zlína. Pro mladého architekta šlo o jednu z prvních samostatných realizací. Jeho návrh, který se stal i jeho diplomovou prací, uspěl v celostátní architektonické soutěži a položil základ nové dominanty města. Stavbu prováděla firma František Malota & Jan Krajča.
Budova svým stylem navazuje na tvorbu Gahurova učitele Jana Kotěry i Josipa Plečnika. Zajímavé jsou detaily vikýřů a interiérů, které nesou prvky pokubistického „fasetového“ stylu. Výrazným prvkem je také nárožní věž, jejíž podoba připomíná městskou bránu a symbolicky odkazuje na historický znak Zlína.
Hlavní průčelí radnice tvoří podloubí s pěti oblouky, nad nimiž se rozprostírá terasa s kamenným zábradlím doplněným kovovými detaily. V interiéru upoutá pozornost centrální jednoramenné schodiště obložené hnědorůžovým mramorem s mosaznými prvky a stropem s čtvercovými kazetami a kulatými svítidly. Na severní straně budovy v Bartošově ulici (dříve Kovářské) si všimněte sochy kováře – další Gahurovo dílo, které propojuje architekturu s uměním.
Ve slavnostní obřadní síni se dochoval původní železobetonový kazetový strop s freskami rostlinných motivů na modrém pozadí také od Františka Lýdie Gahury a Františka Kysely. Mohutné pilíře i hudební tribunu v patře plasticky člení pravidelné štukové pásky a okna zdobí repliky původních barevných vitráží. Obřadní síň není veřejnosti volně přístupná.
V přízemí a ve druhém patře radnice se pravidelně pořádají tematické výstavy. V roce 2024 prošla radniční věž opravou fasády, při níž se její barevnost vrátila k původnímu monochromnímu řešení navrženému architektem Františkem Lýdií Gahurou. Světle béžový odstín ladí s pískovcovými detaily a dodává budově autentickou podobu, jakou měla v době svého vzniku.
Od roku 2001 je budova chráněna jako nemovitá kulturní památka. Dnes slouží nejen jako sídlo Magistrátu města Zlína, ale také jako ideální výchozí bod pro poznávání města – najdete zde Turistické informační centrum se širokou nabídkou turistických materiálů a propagačních předmětů.
Registruj se k odběru novinek
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z našeho webu